Suchý * Přerušení sportovních akcí a karanténní opatření v souvislosti s pandemií koronaviru zastihla triatlonistu Miloslava Bayera zraněného. Se zraněným meniskem v koleni se však dokázal vypořádat neuvěřitelně rychle a dva týdny od operace již polyká první kilometry na kole. A brzy se plánuje vrátit do plné formy, ačkoliv sám netuší, kdy se k závodění bude moci vrátit.
Vracíte se po nepříjemném zranění. Už se cítíte lépe?
Celou dobu se snažím posilovat alespoň horní část těla a nyní už jsem dostal povoleno přidat půl hodiny nebo hodinu denně na kole. Sportování už mě hrozně chybělo, i těch čtrnáct dní bylo jako věčnost. Ani v televizi se člověk na sport podívat nemůže. Je to těžká doba, ale nedá se nic dělat. Soustředím se tak hlavně na to, abych koleno nezatěžoval až příliš.
Co se Vám vlastně přihodilo?
Při tréninkovém běhu jsem si utrhnul meniskus na pravém koleni. Dva týdny jsem se to snažil léčit podomácku, ale nešlo to. Musel jsem na magnetickou rezonanci, kterou nebylo jednoduché si v dnešní době zajistit. Ale podařilo se a hned za dva dny jsem musel okamžitě na operaci. Chci velmi poděkovat ortopedickému oddělení boskovické nemocnice a panu doktoru Laštůvkovi. Již mě operoval dříve při zranění klíční kosti po závodech v Jihoafrické republice a mám v něj obrovskou důvěru. Neskutečně mi tu vyšli vstříc.
Jak dlouhá je rehabilitace?
Od zranění to bude 14 dní a jde to parádně. Možná už příští týden bych se chtěl do tréninku pustit naplno. Jsem rád, jak to tělo zvládá. Když mi dělali rentgen, doktor konstatoval, že je koleno ve stavu daleko mladšího člověka. Já se přitom bál, že to bude taky chrupavka a já mám po sportování. Přeci jen mám za sebou přibližně 130 maratonů, přes 120 Ironmanů nebo statisíce kilometrů na kole. Čtrnáct dní od operace jsem tak znovu na kole a berle jsem odložil již po týdnu. Škoda jen, že se nyní nedá nikde plavat. I přesto počítám, že v květnu budu zase plně připravený.
Jako divák jste se osobně podíval na Olympijské hry. Jak vás zasáhlo jejich přesunutí?
Jak říkal předseda našeho olympijského výboru Jirka Kejval, snažili se to udržet tak dlouho, jak to bylo možné. Ale jakmile účast odřekli Austrálie, Kanada a mluvili o tom také ve Spojených státech, tak vlastně nebylo co řešit. Bez nich by to nešlo. Zasáhlo to nejen nás hobíky, ale hlavně profesionální sportovce. Rok je dlouhá doba. Celý čas se na něco připravují a mají smůlu. Někomu to ale naopak může i pomoci, jako třeba kolegovi z Nutrendu Jardovi Kulhavému. Ten se na hry nekvalifikoval, ale možná díky tomu posunu ještě nějakou možnost dostane.
Myslíte, že se sportovní soutěže ještě letos rozjedou?
Co to sleduji, tak u nás by měla nákaza kulminovat v dubnu. Když budu mluvit za triatlon, tak si myslím, že například v červenci by mohl již začít Český pohár. Mezinárodní závody asi jen tak nezačnou, ale v rámci daného státu by se podle mě mohlo brzy začít znovu sportovat.
Může se ale také stát, že sezona vlastně skončila dříve, než začala.
Je to možné. V tuto chvíli vím jen to, že jsem měl zaplacených hodně závodů nebo soustředění v Chorvatsku, které se neuskuteční. Peníze už se mi asi nevrátí, ale to se týká všech sportovců a samozřejmě nejen jich. Jen kvalifikační závod Ironman v Kazachstánu mě vyjde na padesát tisíc korun, ale ten ještě definitivně zrušen nebyl. Je v plánu 23. srpna a o jeho osudu se bude teprve jednat. Počítat se s tím ale moc nedá. A sportovec bez závodů, to je strašná představa. Trénuješ na něco, co se vlastně vůbec neuskuteční.
Jak vlastně člověka omezuje při běhu nebo jízdy na kole nošení roušky?
Samozřejmě je to znát. Ale to je vidět i třeba i v televizních novinách. Mladý člověk to lehce udýchá, ale starší už s tím má problém. Já si při tom trochu vzpomněl na dobu před pětadvaceti lety, když jsem v rámci tréninku běhal s olovněnou zátěží na nohách a na obličeji jsem nosil plynovou masku. Samozřejmě jsem vybíhal zpravidla vždy večer, aby mě lidé neměli za úplného blázna. Ale občas se stejně stalo, že když jsem třeba vybíhat ze Lhoty, hned jsem potkal skupinu chodců, kteří se mě vyloženě lekli. Rád bych ale na závěr poděkoval všem, kteří dodržují pravidla karantény. Chraňte sebe a tím chráníte i okolí. Bojujme, společně to dáme a bude lépe.(Luke)