Region * To nejhorší co se mohlo stát. Ovocné sady během nezvykle teplé zimy rozkvetly, aby následně na jaře spadly teploty více jak na týden během noci pod nulu. Výsledek je až děsivý. Okresní sadaři odepisují většinu a v některých případech rovnou celou úrodu. Extrémně špatně vypadá úroda jablek, švestek, hrušek, ale pořádnou ránu dostaly i jahody.
„Je to špatné. Procentuálně jsme přišli o devadesát pět procent švestek, osmdesát pět procent u višní a osmdesát u jablek. Je to pro nás katastrofa. Co nepomrzlo, bude mít nízkou kvalitu. Plody budou pokroucené, menšího průměru. Uvažujeme tak, jestli budeme švestky nebo višně vůbec sklízet, nebo je rovnou necháme na pálenku. Jablka budou vhodná tak na mošt,“ říká narovinu Ladislav Menšík, ředitel Agrospolu Knínice, který má sady hlavně v okolí Vanovic a Borotína. A není jediný, podobná čísla uslyšíte i v dalších částech okresu. „Z devadesáti procent jsme bez úrody jablek, je to hodně zlé. Zažil jsem špatné roky, ale rozsah škod nikdy nebyl takový. Navíc mohou přijít ještě další mrazíky,“ obává se Pavel Horčica, předseda Agrodružstva Brťov-Lipůvka.
Před důsledky ranních mrazů se snaží pěstitelé ochránit úrodu mnoha způsoby. Zakouřením, zavlažováním rosou nebo ohříváním svíčkami proti mrazu. „Takové postupy se dají použít u menších výměr, ne u plochy jakou máme my. Během mrazů jsme postřikem aplikovali pomocné látky, které přispívají k minimalizaci stresu stromů vznikající během mrazů. Lze tak částečně snížit následné škody. O využití kouře během mrazů se hezky píše, ale realita je jiná. Navíc jsou tyto metody značně drahé,“ říká Jiří Šafář, ředitel ZEAS Lysice. Také s jejich úrodou si počasí pořádně pohrálo a nebylo to poprvé. „Už v minulém roce to bylo špatné, i když ranní mrazíky trvaly jen dva, tři dny, škody byly velké. V roce 2021 nás téměř o celou úrodu zase připravilo krupobití. Firmě to způsobuje značné finanční problémy, které sanují další aktivity. V letošním roce jsme tak přišli minimálně o sedmdesát procent úrody jablek, ale škoda může být nakonec v důsledku propadu plodů ještě větší. Jsem spíše pesimista. U hrušek jsou ztráty stoprocentní, u rybízu jsme přišli přibližně o polovinu úrody,“ informoval ředitel.
Mráz ničil i jahody, stát připravuje podporu
V Lysicích kromě jablek nebo hrušek pěstují také jahody, které bývá možné zakoupit, nebo se zúčastnit samosběru. Letos však nikoliv, z úrody nezbylo téměř nic. „Větší část výměry jahod budeme obnovovat a část plochy určená pro letošní sklizeň je téměř ze sta procent pryč. Ani nebudeme zahajovat prodej,“ lomí rukama Šafář. Jahody pěstuje také Karel Plch ve Dlouhé Lhotě, kterému se většinu úrody podařilo uchránit. „Jahody se červenají, většinu jsme zachránili. Ale máme už jen malou plochu, o kterou se staráme. Pod folií umrzly jen květy, které se jí dotýkaly,“ přiblížil s tím, že ale neplánuje veřejný prodej.
S výraznými ztrátami českých sadařů by nyní chtěl pomoci stát, který požádal o pomoc i Evropskou komisi. „Jako vláda jasně deklarujeme, že jsme připraveni hledat optimální a spravedlivé způsoby pomoci. I do budoucna je klíčové, abychom podporovali pěstitele, kteří jsou v rámci investic ochotní reagovat na dopady těchto mimořádných klimatických jevů,“ uvedl ministr Marek Výborný. Dle odhadů Ovocnářské Unie Čech a Moravy jsou prvotní odhady škod na úrovni jedné miliardy korun. Na to ovšem místní podniky příliš nespoléhají. „Pokud nám stát pomůže, bude to pro nás samozřejmě dobře. Ale škody jsou za miliardu a stát mluví o pomoci v částce sedmdesát až sto milionů korun. To je deset procent. Navíc v současné době neznáme ani podmínky, za kterých by se peníze případně vyplácely,“ poukázal Šafář. „Samozřejmě bychom pomoc uvítali, ale moc si od toho neslibujeme. Naše zkušenosti v tomto nejsou dobré,“ zakončil Menšík.(Luke)