Boskovice * Mohou mít něco společného jihofrancouzský venkov v roce 1923 a moravské Boskovice roku 2008? Možná je to s podivem, ale odpověď zní kladně. Přenést atmosféru francouzského městečka se všemi jeho radostmi, strastmi, typickými postavami, politickými i milostnými pletkami se odhodlali členové boskovického ochotnického divadla. Že se nejedná o jen tak ledajaký počin, dokazuje i to, že se počet všech účinkujících a vůbec členů realizačního týmu vyšplhal na úctyhodných pětašedesát lidí. Ve věkovém rozmezí od patnácti do pětasedmdesáti let. Tedy současní i dřívější členové boskovického ochotnického souboru. Ti všichni se rozhodli po třiceti letech obnovit tradici muzikálových her v Boskovicích.
Zvolili k tomu muzikálovou předlohu Gabriela Chevalliera s názvem Zvonokosy. „Tímto velkým projektem chceme vrátit boskovickému divadlu tradici a lesk,“ znějí slova režiséra chystaného muzikálu Miroslava Konečného.
Fakt, že boskovičtí divadelníci sáhli po této hře, není nijak náhodný. „O Zvonokosech jsme uvažovali již dlouhou dobu. Letos v lednu se nám konečně podařilo získat jejich předlohu. Navíc si myslíme, že pro Boskovice jsou jako stvořené muzikály, operety a operetky, které tu vždy slavily velký úspěch. A i svou atmosférou mají Boskovice k ději Zvonokosů blízko,“ uvedl jeden z důvodů volby předlohy Miroslav Konečný.
Sám se také jal celkový příběh přiblížit. „Chevallierův příběh s laskavým humorem ukazuje, jak obtížné je dohodnout se o naprosto normálních věcech. Vše se točí kolem stavby veřejného záchodku u kostela, což je důležitá věc v lidské všednodennosti. Tento počin rozdělí vesnici na dva protichůdné tábory. Hlavní odpůrkyně záchodku, a také hlavní postava, je Eulálie Čebíková. Děj je bohatý na mnoho typických venkovských postav, jejichž vztahy jsou různě propletené, proto dochází k mnoha komickým i tragickým situacím. Vše se vyhrotí až do situace, kdy – jak to tak bývá – všechno odnese nevinný člověk. V tomto případě obecní blázen, jehož oplakávání tvoří první vyvrcholení muzikálu. O celkové finále se pak postará samotná Eulálie. Prozradím jen, že závěrečné vyznění děje je optimistické. Tvoří jej skladba mladých s příznačným názvem Jen nám dejte šanci,“ podotkl režisér, který začal s boskovickým divadlem před třiceti lety. Tehdy slavil velký úspěch s adaptací muzikálu Nebe na zemi.
Zkoušet muzikál ale znamená i pracovat se sbory, sólisty i tanečními prvky. „Začali jsme úzce spolupracovat s boskovickým sborem Janáček, z něhož se bude habilitovat dvacet zpěváků. K nim přibude patnáct dalších zpěváků a šest baleťáků. Celkově máme třicet dva rolí a pokud sečteme všechny, kdo se na tom muzikálu budou podílet, vyjde nám číslo šedesát pět. Na celém chodu zkoušek se ale samozřejmě nepodílím sám. Herci chodí na zkoušky zpěvu k panu Čadovi, na textové zkoušky k paní Machálkové. O kulisy a scénu se nám postarají studenti. Je to opravdu spolupráce všech složek ,“ prozradil Konečný s tím, že největší problém je obsadit mužské role. „Žen máme nadbytek, můžu zase nedostatek. Potřeboval jsem jednadvacet mužů. Ještě stále nám chybí čtyři,“ vyzývá případné zájemce režisér, který potvrdil, že se jedná o role nenáročné. „Autor zřejmě chtěl, aby se v tomto kusu uplatnili všichni, je zde proto spousta menších rolí,“ dodal s tím, že zajímavostí je bezesporu hlavní role Eulálie. „Hraje ji totiž právě muž.“
Nejen zvolený motiv muzikálu ovšem přispěl k tomu, že boskovičtí ochotníci rozhodli začít zkoušet právě tento kus. Neméně důležité je i to, že se minulý týden stali součástí TJ Sokol Boskovice, díky čemuž získali prostory ke zkoušení. „Původně jsme fungovali jako občanské sdružení. Neměli jsme ale žádné zázemí a vše si museli pronajímat, což bylo nejen finančně velmi nákladné. Podmínky pod sokolem se nám zdály vyhovující, proto naše občanské sdružení zaniklo,“ uvedl režisér v současné době šestatřicetičlenného ochotnického souboru.
Pokud se vše vydaří, chtějí ochotníci svůj muzikál zahrát i na přehlídce amatérských divadel, jež se bude letos konat v Boskovicích.
Největší problém tak pro divadelníky představují finance. Celkový rozpočet muzikálu totiž vyjde na 125 tisíc korun. „Z předchozích představení máme k dispozici třicet tisíc korun. Požádali jsme o grant i město Boskovice. Jenže ti mohou poskytnout pouze padesát tisíc korun. Navíc mají na starosti všechny aktivity z oblasti sportu a kultury,“ sdělil Konečný. Proto divadelníci vyzývají o pomoc spoluobčany. Pokud by chtěli libovolnou částkou přispět na realizaci muzikálu Zvonokosy, mohou se ozvat na e-mailovou adresu
sokol.boskovice@99maxprogress.cz.
Se zkoušením muzikálu začali herci minulý týden, premiéra je naplánovaná na 1. května letošního roku. Muzikál Zvonokosy se u nás hrál poprvé v roce 1982 v pražském divadle Karlín, kde v hlavních rolích zazářila Laďka Kozderková a Ladislav Županič. V 90. letech se na našich prknech, která znamenají svět, inscenoval osmkrát. Knižní předloha spatřila světlo světa roku 1934 a okamžitě se stala bestsellerem. U nás kniha vyšla poprvé v roce 1937 s vynikajícím překladem Jaroslava Zaorálka.