Kunštát * Součástí letošního ročníku Svátků řemesel v Kunštátu bylo v neděli 9. června 2013 udělení titulů Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje. Mistry tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje se letos stali Dagmar Čechová z Veselí nad Moravou, Alexandra Kaňovská z Dubňan (na snímku) a Miroslav Urban z Malé Vrbky. Noví držitelé titulu obdrželi ocenění z rukou hejtmana Michala Haška.
Titul Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje je určen osobám, které ovládají dovednosti tradiční rukodělné výroby a předávají toto umění příštím generacím. Uděluje se pouze v rukodělných řemeslných oborech, které jsou zásadním způsobem ohroženy nebo kterým hrozí zánik. Nositelé titulu jsou dále nominováni na ocenění Nositel tradice lidových řemesel, které uděluje Ministerstvo kultury ČR. „Přeji nám všem, aby tradice setkávání mistrů řemesla pokračovala i v příštích letech, a aby si Kunštát stále zachoval pověst místa otevřeného všem řemeslníkům i jejich zákazníkům. Věřím, že tak budeme mít stále možnost podílet se na zachování tradičních rukodělných řemesel i pro další generace,“ zdůraznil hejtman Michal Hašek.
V průběhu slavností byl také po 555 letech symbolicky korunován Jiří z Kunštátu a Poděbrad českým králem (na snímku).
Jihomoravský kraj udělil titul Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje poprvé v loňském roce. Obdrželi ho pan Bohumil Šikula z Kyjova (bednář) a paní Božena Kozumplíková z Blatnice pod Svatým Antonínkem (pletení z orobince). Titul je spojen také s finančním darem Jihomoravského kraje ve výši 10 000 korun.
Dagmar Čechová z Veselí nad Moravou, tradiční výroba perníku Narodila se v Kyjově a ihned po středoškolských studiích začala pracovat na Vysoké škole veterinární v Brně v biochemickém výzkumu. Výrobě perníku se intenzivněji věnuje od 70. let. V té době se začala zajímat o perníkářskou tradici, kterou je v oblasti kolem jihomoravské metropole možné vysledovat až do 14. století. Díky pečlivému studiu odborné literatury a poznatkům získaným během své profesní praxe se paní Čechová dopracovala k vlastní technologii složení a výrobě perníkového těsta, jehož receptura se blíží té původní. Výroba těsta trvá několik měsíců a i díky tomu tvorba paní Čechovédosahuje nejvyšší kvality. Tradiční je však i tvarosloví zdobení perníků; paní Čechová navazuje na staré motivy známé z literatury i z forem dochovaných v muzejních sbírkách.
Znalost svého umění předává paní Čechová svým dvěma dcerám, ale ukazuje ji i veřejnosti na lidových jarmarcích a na různých předváděcích akcích.
Alexandra Kaňovská z Dubňan, výroba fajáns Narodila se ve Zlíně a mládí strávila v jihomoravských Luhačovicích. Tato oblast, místo se silnou kulturní tradicí, na paní Kaňovskou hluboce zapůsobilo. Už v této době se začala zabývat tradiční lidovou tvorbou, zprvu koníčku, který ale postupně vytyčil směr její budoucí profesní dráhy. Paní Kaňovská vystudovala obor Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu při SUPŠ v Uherském Hradišti. Díky tomuto studiu se seznámila s různými druhy keramiky a technologiemi, nakonec však u ní zvítězilo rozhodnutí dále se věnovat výrobě fajáns. V tomto oboru se od roku 1976 soustavně zdokonalovala a stala se pedagožkou odborného výcviku. Samostatnou praxi výroby fajáns zahájila paní Kaňovská v roce 1980, v roce 1982 pak s manželem oficiálně otevřela vlastní keramickou dílnu. V ní dodnes vytváří jak kopie fajáns, tak vlastní originální tvorbu, kde dekory navazují na tradiční výrobu fajáns na Moravě. Tradiční je i celý postup přípravy hlíny, její hnětení a zpracování, sušení, pálení a glazování tvarovaného výrobku, které předchází samotné malbě.
Znalosti svého řemesla paní Kaňovská už léta předává dál. Záhy po odchodu ze školy vedla učně keramické dílny, nyní vyučuje žáky ZUŠ v Dubňanech. S jejími výrobky se můžeme setkat ve skanzenech a muzeích nebo v rámci workshopů a pracovních dílen, které pravidelně pořádá.
Miroslav Urban z Malé Vrbky, ruční tkadlec Pochází z Uherského Hradiště a s tkalcovstvím se setkal už prostřednictvím středoškolského studia. Nejprve získal výuční list v oboru tkadlec a poté, v roce 1983, v tomtéž oboru i maturitní vysvědčení. Skladba jeho profesního života je velice pestrá, od zootechnika přes vedoucího obchodu se smíšeným zbožím, tkalcovství se však nikdy věnovat nepřestal. Vztah k řemeslu podědil po svém dědečkovi, Františku Urbanovi, významnému tkalci z Uherskohradišťska, který do konce 70. let tkal látky z konopných vláken pro široké okolí. Právě od něj a od jeho učedníků získal povědomí o způsobu přípravy příze, osnovy i o samotném tkaní po tradičním horňáckém způsobu. V současnosti se pan Urban tkaní věnuje nepřetržitě ve volných chvílích. Na stavu po dědečkovi z roku 1854 tká ze lnu, konopí, bavlny a vlny a jeho výrobky jsou zejména tradiční krojové součástky, ale také zástěry, plátno na košile, prostírky nebo činovať na polštáře. Jeho služeb využívají národopisné soubory z blízka i z daleka.
Své znalosti předává pan Urban svým třem synům, dva nejstarší se věnují tkaní jako své profesi.
Mgr. Denisa Kapitančiková
odbor kancelář hejtmana - oddělení informací a styku s veřejností
tisková mluvčí
Krajský úřad Jihomoravského kraje
Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno
telefon: 541 651 550, mobil 725 372 085
e-mail: kapitancikova.denisa@kr-jihomoravsky.czweb: www.kr-jihomoravsky.cz