Moravský kras * I po mnoha letech výzkumu umí jeskynní útvary Moravského krasu vydat nečekané objevy. V Hlavním dómu Kateřinské jeskyně se tak například nachází černé čáry na mohutném kameni. A kresba nazývána díky umístění na vrásčitém povrchu Mozek se nyní ukázala jako nejstarší kresba na území České republiky. Konkrétně stará 7000 let, tedy z doby kamenné.
„Na výjimečnost kresby, která nemusí dávat současnému člověku smysl, se přišlo úplně náhodou. Je kuriózní, že si Mozek už zhruba před sto lety vyfotografoval archeolog, objevitel Věstonické Venuše a průkopník speleologie, Karel Absolon. Na jeho snímcích ale čáry nejsou patrné. Nevytvářejí jasný objekt, například zvíře. V obřím sále byl spíš kámen dotvořen do podoby, v jakém mohl být pro tehdejší lidi svatyní, jakýmsi duchovním místem. Tedy přímým spojením našeho světa se světem duchů či předků,“ uvedl archeolog Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Podle něj se v Kateřinské jeskyni nachází více kresbiček, od období pravěku až po 18. století.
„Když před rokem nechali odborníci jednu z maleb laboratorně zanalyzovat a zjistili, že je 6200 let stará, šlo doslova o archeologickou senzaci. Žádné starší kresby v ČR nebyly do té doby popsány.“ A tak se pustili odborníci do výzkumu dalších obrazců za využití radiouhlíkové metody C14. „Barvivo bylo vyrobeno z popela, tedy ze spáleného dřeva. Zůstaly v něm organické vzorky, u nichž šlo určit věk. U Mozku se to podařilo až napotřetí,“ pokračoval Golec.
Nakonec se však významný objev podařilo potvrdit s tím, že se zřejmě jedná o místo pro duchovní obřady. „Jako domov lovcům a jejich domestikovaným zvířatům sloužila přední část jeskyně. Do podzemí, tedy mohutného Hlavního sálu, se ke kameni mohli vydávat k obřadům. Mozek leží na konci tohoto sálu. Je vskutku kuriózní, že Absolonovy fotky kamene skončily po jejich pořízení bez většího zájmu v archivu Moravského zemského muzea v Brně. Za uplynulá desetiletí tak kolem balvanu prošly doslova statisíce turistů z celého světa. Místo toho, aby obdivovali čáry na kameni, prohlíželi si dóm samý. Jde o 100 metrů dlouhý, 44 metrů široký a 20 metrů vysoký sál, který zřejmě stejný údiv vzbuzoval již u pravěkých lovců,“ zakončil archeolog.(Luke)
Foto: Univerzita Palackého v Olomouci