I. Je „druhá“ předmostecká Venuše falsum? V současné době se ve světovém tisku objevuje zpráva (D´Errico F., Lázničková-Galetová M., Caldwell D. (
v tisku) o nalezení rytiny Venuše z Předmostí. Tato „druhá“ předmostecká Venuše by mohla být sestrou unikátní stylizované Venuše z téže lokality, která nemá v prehistorickém umění obdoby.
Přední světoví odborníci (na zkoumání pravosti se podílejí i vědci z Moravského zemského muzea) zatím nevyvrátili, že se jedná o falsum.
Jedná se o další záhadu moravského pravěku?
II. Překvapivý objev při zkoumání pozůstalosti prof. Karla Absolona V pozůstalosti prof. Karla Absolona byla nalezena magdalenienská rytina na kosti pocházející z francouzské jeskyně Gourdan (Lázničková-Galetová 2009), která byla „pohřešovaná“ v jejím původním úložišti – Muséum d´Archéologie Nationale v Saint-Germain en Laye ve Francii. Rytina představuje pravděpodobně řadu postav, téma, které nebývá běžně zobrazováno v prehistorickém umění. Artefatk znovuobjevil Karel Valoch.
Ad I: Článek (ve světovém tisku, vydání březen 2011): „IDENTIFIKACE MOŽNÉHO NÁLEZU RYTINY ŽENY Z PŘEDMOSTÍ, ČESKÁ REPUBLIKA“ Autoři :
F. d´Errico – celosvětový odborník na symbolické chování člověka a jeho vývoj, zabývá se analýzou zpracování kontroverzních archeologických artefaktů. Analyzoval rytiny na studovaném předmětu.
Provedl analýzy studovaného předmětu a rytiny na něm.
D. Caldwell - má rytinu ve své soukromé sbírce, podrobně popsal „známé“ části historie původu tohoto předmětu (viz kapitola 3 – Předpokládaný původ)
M. Galetová, Moravské zemské muzeum – vyhledávala možné stopy a odkazy na artefakt v nálezových zprávách, pozůstalostech a literatuře. Analyzovala rytinu předmostecké Venuše (ve sbírkách MZM).
Popis nalezeného předmětu: Kost velkého savce, která nese rytinu velmi podobnou schematické rytině ženy, která byla nalezena v lokalitě Předmostí na Moravě (ve sbírkách MZM). Stejně tak jako rytá Venuše z Předmostí i tato její potencionální sestra (souhrnné označení pro zobrazení žen v prehistorii) se při svém „objevení“ a interpretaci setkává s problémy. Rytá Venuše z Předmostí nemá ve světě žádnou analogii. Jedná se o jediné ztvárnění ženské postavy v geometrických obrazcích.
Představení odborné statě - kapitoly článku: 1. Úvod V úvodu článku je představena problematika ženských reprezentací v gravettienu
a historie jejich interpretací. Jedna z reprezentací ženy z tohoto období je velmi odlišná od ostatních – jde o rytinu ženy na mamutím klu z Předmostí. Úvodní stať pojednává o jejích možných vzdálených paralelách v zobrazení – geometrických rytinách ornamentů. Toto zobrazení nemá ve světe žádnou přímou analogii.
Představena je historie objevu této unikátní rytiny ženy v Předmostí, lokalita jako taková i s problémy, které provázely výzkumy (byla objevena velmi záhy, a byla spíše kořistěna, také ve své době byla živým místem diskuse o existenci prehistorie člověka – zda byl člověk současníkem mamuta).
Zaznamenává také problémy, které vyústily v doloženou výrobu kopií nalezených předmětů a obchody s prehistorickými artefakty. Tyto tendence jsou zařazeny do širší souvislosti celoevropského prostoru, ale také nedaleké další gravetienské lokality Dolní Věstonice (problém Venuše II z Dolních Věstonic, nebo plastiky muže, viz. publikace doc. Valocha, sporné artefakty představeny také na výstavě Nejstarší umění v pavilonu Anthropos v roce 2009 a v katalogu k výstavě).
2. Historie výzkumů v Předmostí Je představena historie výzkumů této lokality, o níž prvá zmínka pochází ze 16. století, přes intenzivní výzkumy kolem 1880-1897 a dále spoustou výkopců, odborníků, ale i amatérů. Starobylost výzukmů lokality, množství lidí, kteří se na lokalitě pohybovali atd. způsobila rozptyl nalezených předmětů do soukromých sbírek a četných muzeí doma i v zahraničí, pravděpodobně obchod s nimi. Nutno zmínit také tragedii Mikulovského zámku, kde uhořela část sbírek Moravského zemského muzea z této lokality.
3. Předpokládaný původ Studovaný předmět byl vystopován zpět přes sled vlastníků až ke sbírce René de Poilloüe de Saint-Périer (1877-1950) a Raymonde-Suzanne de Saint-Périer (1890-1978), kteří byli známi jako hrabě a hraběnka de Saint-Périer. Čtyři zdroje – tři starožitníci clignancourtského blešího trhu u Paříže a čtvrtý z Lyonu, vyprávěli autorům tentýž příběh. Kolem roku 1989 nebo 1990 nabídli dědicové hraběte a hraběnky de Saint-Périer bednu plnou prehistorických artefaktů lyonskému starožitníkovi. Nový vlastník pak prodal někomu několik fragmentů, které nepocházely z Francie, o nichž se domníval, že by francouzská muzea nezajímaly. Brzy po prodeji předmětů se vlastník sbírky obrátil na Národní archeologické muzeum v Paříží ve věci koupě zbytku sbírky. Muzeum souhlasilo, že koupí všechny Saint-Périerovy předměty, které měl, za cenu dvou milionů franků po zdanění, když se obchodník zaváže, že přestane obchodovat s prehistorickými artefakty. Nynější majitel rytiny - D.Caldwell poprvé viděl údajné české artefakty v této sbírce, kde zůstaly do roku 1998, kdy byly dale prodány. Když Caldwell zaznamenal později absenci těchto předmětů v obchodníkově sbírce a dověděl se, že se vrátily do komerčního oběhu, uvědomil si, že potenciálně významná sbírka by mohla zmizet z očí, aniž by byla prostudována, a začal rychle jednat, aby tomu zabránil – nabídl kupci výměnu. Ten přijal. Jakmile Caldwell získal rytý fragment mamutí kosti, kontaktoval dalšího z autorů (F.D´Errico) a přinesl předměty do Ústavu pro kvartér na universitě v Bordeaux 1, kde je ukázal Erricovi. Ten jej vyzval, aby je ukázal i třetí autorce tohoto článku (M. L.-Galetová), která právě pracovala na doktorátu v Muzeu člověka v Paříži. D. Caldwell dále pečuje o sbírku v očekávání analýzy, která zaručí, že předměty budou uznány za hodny péče a vystavení v nějaké instituci.
René de Saint-Périer (1877-1950) a jeho žena Raymonde-Suzanne de Saint-Périer (1890-1978) jsou připomínání jak v souvislosti s objevem venuše kosti z jeskyně Grotte des Rideaux nedaleko Lespugue v kraji Haute-Garonne v roce 1922 – kterou darovali Muzeu člověka v Paříži – tak s vykopávkami v Isturitz, které začaly v roce 1928 a ve kterých Raymonde-Suzanne pokračovala osm let po Reného smrti v roce 1950. Vzhledem k jejich pověsti vášnivých sběratelů a prehistoriků během celé první poloviny 20. století je pravděpodobné, že získali dotyčné předměty nákupem nebo výměnou od jednoho nebo několika českých kolegů. Je známo, že hrabě de Saint-Périer korespondoval s K. Absolonem nejméně pětkrát v letech 1925, 1926, 1927 a 1934 (archív Ústavu Anthropos), ale žádný z jejich dopisů, které se všechny týkaly výměny replik – včetně předmosteckých– nezmiňuje dar, koupi nebo výměnu skutečných artefaktů. Je známo, že takového transakce pokračovaly nejméně do roku 1934, kdy Saint-Périer děkoval Absolonovi po „obdržení krásného odlitku“. I když není známo, zda pan či paní de Saint-Périer skutečně navštívili české lokality, korespondence je důležitá, protože ukazuje vyhraněný zájem Reného de Saint-Périer o Předmostí a dlouhodobý kontakt alespoň s jednou osobou, která měla na lokalitu přístup.
4. Metody zkoumání Předmět byl technologie rytiny, typ (pokud to bylo možné, na Errico .
5. Výsledky Byly představeny výsledky:
- analýzy materiálu z hlediska taxonomie a tafonomie
- výsledky dosažené při analýze rytiny.
- analýzy popisky
- srovnání s ostatními artefakty nalezenými v Předmostí
6. Diskuse Dosavadně provedenou analýzou tohoto předmětu nelze prokázat, že jde o rytinu z období pavlovienu, ale výsledky osvětlily některá fakta, která by tomu mohla nasvědčovat. Jsou představeny také další analýzy, které by mohly být ještě provedeny v případě souhlasu vlastníka předmětu.
Znovu je probírána problematika výroby padělků a obchodování s těmito artefakty. Výměna významných prehistorických artefaktů je doložena rytinou z francouzské jeskyně Gourdan znovunalezenou v pozůstalosti Karla Absolona, která byla již v publikacích uváděna s místem uložení neznámým. Na tomto případě je možné doložit vztahy se zahraničím, které by mohly být potencionální stopou při dosud nenalezeném dokladu původu tohoto artefaktu.
Předmostecká stylizovaná Venuše měla v době svého objevení velké problémy s interpretací (viz rozbor historie interpretací a historických okolností doby objevu).
Na závěr jsou revidována fakta ukazující na možnou autentičnost, ale také na případné možné shodné autorství:
- nápadnou podobnost
- potencionální
- výsledky , užití
Ad II. Článek: „RYTINA NA KOSTI Z FRANCOUZSKÉ JESKYNĚ GOURDAN ZNOVUNALEZENA“ Prezentováno na výstavě Nejstarší umění střední Evropy
Nálezce: Karel Valoch
Autor článku: M. Galetová
Rytina na kosti s názvem “
Rangée d´individus marchant”
byla nalezena v roce 1885 při vykopávkách v jeskyni Gourdan (Haute Garonne, Francie) francouzským paleontologem, který byl pověřený výzkumem v této jeskyni Edouardem Harlé
Jak se dostal tento artefakt do Čech a následně do MZM?
Byl to český archeolog Karel Jaroslav Maška, který předmět zakoupil do své sbírky. Kontakt vědců E. Harlé a K. Mašky potvrzuje také J. Skutil (Skutil, 1939) . Jestliže budeme sledovat dále historii pohybů tohoto artefaktu, Maškova sbírka byla v roce 1916 zakoupena Moravským muzeem v Brně. Karel Absolon nás o tomto faktu zpravuje a potvrzuje, že se nachází ve sbírkách v článku publikovaném v časopise Acta Musei Moraviensis (1926). V pozůstalosti K. Absolona nacházíme dopis vicomta Bégouëna z roku 1932, který píše o :“směně předmětu z Gourdan za 2 malované oblázky, jednu plochou harpunu……), kdy jde pravděpodobně o snahu předmět získat zpět do Francie. V Moravském muzeu pak dále předmět nebyl pravděpodobně vůbec inventarizován, nenacházíme o něm žádné zmínky. Také z tohoto důvodu odpovídá Karel Valoch za Moravské zemské muzeum v 80. létech negativně na otázku konzervátora Muzea v Saint-Germain en Laye (Francie), Henriho Delporta, zda předmět existuje ve sbírkách MZM. Artefakt byl znovuobjeven náhodou Karlem Valochem při zpracovávání pozůstalosti Karla Absolona v jeho bytě.
Literatura:
- D´Errico F., Lázničková-Galetová M., Caldwell D. (in press): Identification of a possible engraved Venus from Předmostí, Czech Republic, Journal of Archaeological Science.
- Galetová M. 2009: Rediscovered Bone Engraving “Rangée d’individus Marchant” from Gourdan Cave (Haute-Garonne, France), Antropologie 47, 1-2.
- La Recherche , n 448, leden 2011
- Valoch K. , Láznickova-Galetová, M. (eds.) 2009 : Nejstarší umění střední Evropy. Moravské zemské muzeum 2009, 126 p.