Region * Rizik pro vznik požáru je mnoho a ani maximální opatrnost všem nebezpečným možnostem nezabrání. Většina požárů vzniká tam, kde majitelé opatrní byli a nejnebezpečnější jsou případy, které neovlivníme. I proto nabude od 1. července 2008 účinnosti nová vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Tento předpis stanoví jednotné technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu a užívání staveb. Vyhláška je velmi důležitá pro projektanty, stavebníky a také firmy a občany, protože určuje jednotné technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu a užívání staveb.
„Vyhláška, která byla zevrubně diskutována v odborné veřejnosti a prošla důkladným připomínkovým řízením v České republice i v rámci celé Evropské unie, systémově řeší zásadní technické otázky požární ochrany a požární bezpečnosti staveb,“ vysvětluje ředitel odboru prevence Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR plk. ing. Rudolf Kaiser.
Jakých staveb se vyhláška týká? Vyhláška stanoví požadavky pro navrhování a provádění nových staveb, tedy těch objektů, o kterých stavební úřad pravomocně rozhodne v územním řízení, udělí jim územní souhlas anebo k projektové dokumentaci získají souhlasné stanovisko orgánu státního požárního dozoru po nabytí účinnosti této vyhlášky, tedy po 1. červenci 2008.
Pouze v § 30 vyhlášky jsou stanoveny podmínky pro užívání stavby, které se vztahují také na stávající stavby. Tyto stavby schválené ještě před 1. 7. 2008 musí tyto podmínky z § 30 splnit do 6 měsíců od nabytí účinnosti vyhlášky (tedy do 1. ledna 2009).
Co vyhláška mění? Vyhláška přináší vyšší požadavky na vybavení nových rodinných domů a staveb určených pro bydlení zařízením autonomní detekce a signalizace (obecně „hlásičem požáru“) a také přenosnými hasicími přístroji. „
Pokud jsou domácnosti vybaveny prostředky rychlé detekce vznikajícího požáru a pokud mají k dispozici funkční přenosné hasicí přístroje, významně to omezuje riziko úmrtí či zranění při případném požáru a je mnohem vyšší šance uchránit majetek před zničením,“ doplňuje Rudolf Kaiser.
Hlásiče požáru do objektů určených pro bydlení Podle vyhlášky musí být zařízením autonomní detekce a signalizace vybaveny všechny nově postavené rodinné domy, byty, stavby ubytovacích zařízení staveniště, dále i ubytovací zařízení nebo stavby zdravotnických zařízení a sociální péče, u kterých na základě technických norem nevzniká požadavek na vybavení elektrickou požární signalizací (EPS).
Povinnost vybavit si objekt hlásiči požáru se vztahuje jen na nové stavby, tedy na ty objekty, o kterých stavební úřad pravomocně rozhodne v územním řízení, udělí jim územní souhlas anebo k projektové dokumentaci získají souhlasné stanovisko orgánu státního požárního dozoru po nabytí účinnosti této vyhlášky.
Objekty schválené před 1. červencem letošního roku budou muset být vybaveny „hlásiči požáru“ pouze tehdy, pokud stavba či její část projde v budoucnu rozsáhlejší stavební úpravou.
„Důležitým aspektem při výběru kouřového detektoru je spolehlivost, cena a záruka, že výrobek je certifikovaný. Certifikovaných detektorů je v současnosti nedostatek a mnoho firem na českém trhu tuto certifikaci nemá. V České republice není žádná zkušebna, a tak musí výrobci do zahraničí. Některé pojišťovny díky kvalitnímu zabezpečení domácnosti, jehož součástí jsou i detektory kouře, dávají dvacetiprocentní slevu na pojistném,“ říká Viktor Slanař, vedoucí tuzemského prodeje společnosti Jablotron. Spolehlivost a záruku rychlého servisu vám zajistí značkový výrobek. U ceny jsou rozhodující tři kategorie použití. Nejlevnější verzí je autonomní detektor. Ten splní účel tím, že přítomnost kouře v místnosti zvukově a opticky signalizuje a zachrání tak prioritně lidský život. Jeho cena se pohybuje kolem 700 korun. Autonomní detektor je napájen z baterie a nevyžaduje žádnou kabeláž. Druhou možností je napojení detektoru k zabezpečovací ústředně. Detektor může být do zabezpečovacího systému připojen drátově nebo bezdrátově, což velmi usnadní montáž a lze jej snadno doplnit i k již hotovému zabezpečovacímu systému. Výhodou je, že vedle lokálního zvukového alarmu v místě instalace vyšle zařízení informaci o požáru přímo majiteli na mobil. Třetím a plnohodnotným řešením je napojení na pult centrální ochrany (PCO). Detektory zůstávají stejné, ale zabezpečovací zařízení předává navíc upozornění na požár na pracoviště se stálou službou střežení a ta zajistí likvidaci požáru, i když má majitel zrovna vypnutý telefon nebo je právě třeba na dovolené v zahraničí.
Jaké stavby a kde přesně musí být vybaveny hlásiči požáru? Podle vyhlášky musí být vybaveny zařízením autonomní detekce a signalizace (hlásičem požáru) tyto nově navržené stavby:
Rodinný dům: Kouřový detektor musí být umístěn v části vedoucí k východu z bytu v rodinném domě, u mezonetových bytů a rodinných domů s více byty by to mělo být v nejvyšším místě společné chodby nebo prostoru. Jedná-li se o byt v rodinném domě s podlahovou plochou větší než 150 m
2, musí být hlásič požáru umístěn také v jiné vhodné části bytu.
V bytovém domě každý byt: Hlásič požáru musí být umístěn v části bytu vedoucí směrem do únikové cesty . Jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m
2 anebo mezonetový byt, musí být umístěn další hlásič požáru v jiné vhodné části bytu.
Stavba ubytovacího zařízení, u které nevzniká požadavek na vybavení elektrickou požární signalizací: Hlásič požáru musí být umístěn v každém pokoji pro hosty, společných prostorech a v části vedoucí k východu z domu, pokud se nejedná o chráněnou únikovou cestu.
Stavba sociální péče, na kterou se nevztahuje požadavek na zajištění elektrickou požární signalizací: Hlásič požáru musí být umístěn v každé ubytovací jednotce a v části vedoucí k východu z domu, pokud se nejedná o chráněnou únikovou cestu.
Stavba ubytovacího zařízení staveniště: Hlásič požáru musí být umístěn v každém pokoji určeném pro ubytování osob a v části vedoucí k východu z ubytovacího zařízení staveniště.
Ve vyspělých státech je hlásič požáru na rozdíl od ČR naprosto běžným vybavením domácnosti – např. v Dánsku požárním hlásičem vybaveno 75 % všech domácností, ve Finsku je to dokonce 98 % domácností, v Norsku 97 %, ve Švédsku 68 % a ve Velké Británii je podle odhadů požárními hlásiči vybaveno 75–80 % nemovitostí. Povinnost vybavit si domácnost požárními hlásiči existuje hned v několika členských zemích EU.
Kouřový detektor výrazně zvyšuje šance na přežití a chrání majetek v domácnosti před ničivým požárem.
Přenosné hasicí přístroje do nových rodinných domů Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb přináší také změny v oblasti vybavenosti objektů přenosnými hasicími přístroji.
Všechny nově postavené rodinné domy budou muset být vybaveny přenosným hasicím přístrojem. Upozorňujeme, že vyhláška sice pro rodinné domy stanoví přenosný hasicí přístroj na požáry typu A (požáry pevných látek), ale na trhu existují také přenosné hasicí přístroje splňující povinné minimum, které mají univerzální hasicí náplň určenou nejen pro požáry pevných látek, ale i požáry kapalin (typ B) a plynů (typ C).
Navíc je třeba si uvědomit, že občané si nemusí pořizovat přenosný hasicí přístroj přesně s označením 34 A. Namísto jednoho se mohou vybavit i dvěma nebo více přenosnými hasicími přístroji s menší hasicí schopností, ovšem součet jejich hasicích schopností pro požáry typu A musí dosáhnout alespoň stanovené minimum 34. 6 kilogramů, který obvykle stojí kolem 900 korun.
Statistika požárů v domácnostech V posledních pěti letech při požárech v domácnosti přišlo o život 351 osob (51,6 % ze všech usmrcených při požárech) a dalších 473 bylo zraněno (44,2 % ze všech zraněných při požárech).
Ze statistiky požárů v domácnostech za posledních 5 let také vyplývá, že hasiči likvidují každý den v průměru sedm požárů v domácnosti, denně je při nich zraněn alespoň jeden člověk a smrt člověka si požáry v domácnostech vyžádají průměrně jednou za pět dní. Požáry v domácnostech za posledních pět let způsobily škody v astronomické výši 1,4 miliardy korun, lidé tak denně v průměru přichází o majetek v hodnotě 777 000 korun.
Rok | 2003
| 2004
| 2005
| 2006
| 2007
| 2003–2007
|
Počet požárů
| 2963
| 2616
| 2614
| 2631
| 2652
| 13 476
|
Usmrceno osob
| 66
| 74
| 74
| 79
| 58
| 351
|
Zraněno
| 447
| 420
| 424
| 398
| 473
| 2162
|
Způsobené škody (v tis. Kč)
| 222 691
| 256 732
| 279 495
| 323 242
| 335 755
| 1 417 915
|